Podzim není jen o barevnosti. Podzim je mnohdy hlavně o mlze.
Někdy na mlhu nadávám, to když jsem za volantem a mlha je tak hustá, že vidím sotva dvacet metrů před sebe. A jindy se zase „kochám“ tím, jak mlha zahaluje krajinu.
Tak jako všechno na tomto světě. Jednu a tu samou věc můžete obdivovat i zatracovat. Záleží jen na nás, jakou „variantu“ si vybereme :-).
Pro dnešek jsem si vybral variantu „obdivu“.
Autumn is not just about colors. Autumn is often mainly about fog.
Sometimes I hate the fog, when I'm behind the wheel and the fog is so thick that I can barely see twenty meters in front of me. And other times I "enjoy" the way the fog covers the landscape.
Just like everything in this world. You can admire and curse the same thing. It's up to us which "variant" we choose :-).
For today, I chose the "admiration" variant.
V sobotu ráno, ještě na půl spící, cloumaný psem na pravidelné procházce, jsem marně hledal důvod, proč tu mrazivou mlhu obdivovat.
V tom se však dostalo nad obzor slunce. Zastavil jsem se v němém úžasu a pak rychle vytahoval mobil, aby mi ten okamžik neutekl.
On Saturday morning, still half asleep, being dragged by my dog on a regular walk, I searched in vain for a reason to admire the freezing fog.
However, the sun rose above the horizon. I stopped in silent amazement and then quickly pulled out my mobile phone so that the moment wouldn't pass me by.
Na další kolo procházky, s druhým psem, vedly mé kroky k rybníku, kde se daly očekávat zajímavé pohledy.
Chvíli to vypadalo, že to budou jen „obyčejné“ fotky od rybníka.
For the next round of walking, with the second dog, my steps led to a pond, where interesting views were expected.
For a while it looked like they would be just “ordinary” photos of the pond.
Ale pak se znovu ukázalo slunce. Už jsem nebyl překvapen, ale hledal jsem vhodný úhel k focení.
But then the sun came out again. I wasn’t surprised anymore, but I was looking for a suitable angle to take a photo.
V pozdním odpoledni byla situace úplně jiná. Slunce nikde a všude kolem jen mlha. Stále však bylo co obdivovat.
In the late afternoon the situation was completely different. The sun was nowhere to be seen and there was only fog all around. However, there was still something to admire.
Cestu, co vede …, nikam?
A road that leads to… nowhere?
Nebo možná cestu jako z béčkového hororu.
Or maybe a road like from a B-movie horror movie.
Osamocený kůň na pastvině se mi v té mlze také líbil.
I also liked the lonely horse in the pasture in the fog.
Přitom jsem málem propásl koně, kteří „vystupovali“ z mlhy mým směrem.
I almost missed the horses that were “emerging” from the fog in my direction.
K mlze se postupně přidávala tma
The fog was gradually joined by darkness
a marná snaha pouličních lamp tuto kombinaci prosvítit.
and the street lamps’ vain efforts to shine through this combination.
Tak honem rychle domů ke krbu a pořádně se po té vlhké a studené procházce prohřát :-).
So I quickly ran home to the fireplace and warmed up after that damp and cold walk :-).
Poznámka:
Fotografie byly pořízeny mobilem Xiaomi Redmi 6
Note:
The photos were taken with a Xiaomi Redmi 6 mobile phone