Rostou... Ale tyhle houby jsem nenasbíral já. Tyhle houby jsem vyměnil. Znáte tu pohádku "O staříčkovi, co měnil až vyměnil?" Na začátku byl tuším jakýsi hovězí dobytek. A na konci jehla... A stařenka ho přeci milovala, svého staříčka.
Jistě se ptáte, jakou protihodnotu jsem za mísu hub poskytl já. Nebo se třeba neptáte, ale já vám to stejně řeknu.
Výměnou jsem dal svůj automobil. Tohle je jeho poslední fotografie před podpisem prodejní/kupní smlouvy. Jasně, je to jen věc, duši to nemá. Škoda je člověka, ne auta.
Nikdy jsem auto nechtěl. Což mé okolí celkem nechápalo. Za mých mladých let to byla statusová záležitost. Taky jsem si auto nikdy nekoupil. A snad už ani nekoupím.
Zobrazeného Citrónka si pořídil můj táta. Čtrnáct dnů před svou smrtí. Vždycky chtěl vyzkoušet Francouze a Diesela... Tak věřím, že si udělal poslední radost. Najel 2.000 km.
Auto zdědila máma, ale jezdil jsem s ním já. Za 20 let jsem najezdil dalších skoro 81.000 km. Na rok 4.000 km. Málo, že? Máma umřela po třech letech a auto už bylo moje i oficiálně. Dvacet let...
Ano. Na den přesně. Auto sloužilo mé rodině dnes právě 20 let. Co jsem s ním všechno zažil... Matku jsem vozil po doktorech, ženu taky. Občas hodně narychlo. Třeba do porodnice, od Mácháče na Bulovku s trombózou... Syn se v něm poprvé projel z porodnice. A pak různě na pohotovosti se zlomeninami... Zažilo s námi i hezké věci. Darmo vzpomínat... Jasně, nezažilo. Je to věc.
Jenomže dvacet let je dvacet let. Motoricky se zdá být v pořádku. Ale už se na ně nemohu spolehnout. Přišlo to období, kdy bych do něj jen sypal peníze a čekal na odtah na každé mezi. Tak Sbohem, autíčko!
Prodal jsem auto svému automechanikovi. Ono ještě bude sloužit. V dobrých servisních rukou... Tam mu bude líp! Už zase o něm mluvím jako by nebylo neživou věcí...
No tak dobře, kromě misky hub jsem inkasoval ještě pět tisíc korun. Cena šrotu. Ale on to šrot je. Technickou mělo jen do konce tohoto měsíce... Ojeté staré gumy, stěrače pryč, rez na střeše...
Manželka už to nevydržela a v červnu 2023 zakoupila šest let starou Fábii. Pak už moje auto bylo jen nákupní taškou kříženou s odpadním košem. K tchánovi a tchýni na venkově to máme 25 km...
Ale Fábie je na manželku. Já ji ještě nikdy neřídil a ani se nechystám. Dost možná, že ve čtvrtek 10.10., když jsem odvezl bordel od popelnic u paneláku do sběrny, že jsem řídil naposledy v životě. Však jsem to autíčku taky přiznal, když jsme spolu naposledy mluvili...
Táta dal za auto 386.000,- Kč. Náhodou si to pamatuju. Auto nejsou housle. Za dvacet let cena nestoupla, naopak. Nesmlouval jsem. Jsem na jednu stranu rád, že už je pryč.
Na druhou stranu... Když jsem byl mladší, loučil jsem se s věcmi nějak snáz. Teď už jsem rád obklopen jen tím, co znám, od čeho vím, co můžu čekat.
Takže 5.000,- Kč. @shandalar si nedávno koupil stavebnici LEGO středověká kovárna. Tak jsem se podíval, co stojí. Nejlevnější byla na Aukru. Za 4.250,- Kč + doprava. Jezdíci auto za cenu menší stavebnice LEGO. Nemá to to lidstvo nějak divně nastavené?
https://aukro.cz/lego-21325-stredoveka-kovarna-7072341441?utm_source=zbozi.cz&utm_medium=seznam&utm_campaign=search&utm_content=search&utm_term=
Je pro přírodu dobře provozovat auto 20 let? Myslím, že ano. Kdybych za tu dobu vystřídal čtyři pokaždé ekologičtější auta, přijde mi to emisně výhodnější, provozovat jen jedno.
Emise při provozu mi přijdou menší zátěží pro životní prostředí než emise při výrobě dalších tří aut, pokud se tedy započítá celý výrobní cyklus se vším všudy.
Zvláštní. Nikde jsem takové srovnání neviděl. Taky je pravda, že jsem se po něčem takovém ani nepídil. Ale žádný novinář se srovnání nikdy také nechytil, co vím. Nechci spekulovat proč.
Jo a na závěr... Právě jsem se synem vrátil z Chodova, kde je v Praze jediná firemní prodejna LEGO. Myslím, že o tom u sebe v pokoji něco píše.
Jako na pionýrském táboře... "Milá babičko, už musím dopis končit, začíná se vydávat oběd..." Žena mě už podruhé vyzývá, že ta smaženice bude studená. Věřím, že mě žena stále miluje, jako já ji, i když jsem vyměnil mísu hub za auto...
Tak zase zítra, doufám. Houby vypadaly jedle a nezapařeně.